PUTOVÁNÍ KRÁLICKOU PEVNOSTNÍ OBLASTÍ 2004
| Datum: | 29. - 30. (- 31.) října 2004 |
| Složení výpravy: | Petr S., Petr B. |
| Ušlá vzdálenost / čas: | 1. den 15 km / 9 hod.; 2. den: 10 km / 7 1/2 hod. |
| Mapa: | Region Ústi nad Orlicí 1:100000 (SHOCart) |
| Text & foto: | Petr Sedláček |
Již dlouho jsme plánovali výlet na opevnění na severní hranici. Na konci října se konečně našel vhodný termín a tak jsme vyrazili. Naším cílem bude opevnění v okolí Králík.
DEN PRVNÍ - PO LINII TO VÝCHODNĚ OD KRÁLÍK (29. 10. 2004)
Vlakem odjíždím v 4:31 z Hrušovan nad Jevišovkou, kam mě nejprve dopravil můj bratr. V Novosedlech přisedá Petr Bahenský a společně pak pokračujeme do Břeclavi. Tam máme trochu času, tak si jdeme koupit bagetu a vzápětí nesedáme na rychlík do Olomouce. V Olomouci přesedáme na další rychlík Český Těšín - Praha-Smíchov, z něhož vysedáme již na první zastávce, kterou je Zábřeh na Moravě. Před dvěma lety jsem na tomto nádraží přestupoval, ale nyní toto nádraží vůbec nepoznávám - všude se kope, bagruje a staví.
Na improvizovaném nástupišti nás čeká Petrův strýc, který nás autem veze do Králík. Netrvá dlouho a ocitáme se na králickém náměstí. Strýc odjíždí a my míříme k prvnímu obchodu s potravinami, kde kupujeme zásoby potravin. Je něco po deváté a my se vydáme k areálu Vojenského muzea Králíky.
Po příchodu na místo zjišťujeme, že jsme zde příliš brzy, ještě je zavřeno. Cedule u vstupu do muzea oznamuje, že nedaleký pěchotní K-S-14 "U cihelny" je již otevřen, jdeme tedy nejprve na prohlídku tohoto objektu. Průvodce nás provádí po objektu, během prohlídky probíráme věci spojené s provozováním muzea atd. Naše prohlídka se proto trochu protahuje. Od zmíněného srubu jdeme na sousední pěchotní srub K-S-15 "U lípy". Jedná se také o muzeum, ale vše naznačuje, že dnes bude zavřeno. Obhlížíme alespoň exteriéry a poté se vracíme zpět k VMK. To je již otevřeno. Aby také ne, vždyť už je 11:30.
V muzeu procházíme halou plnou vojenské výzbroje a výstroje, venku si potom prohlížíme vystavenou techniku. Po pravdě, čekali jsme daleko víc exponátů. Od muzea se vydáváme podél dvou řopíků na kótu Výšina (666 m), na které se nachází tvrz Hůrka. Pod vrcholem si dáváme přestávku na malou siestu. Z místa, kde sedíme, je krásný výhled např. na Suchý vrch (995 m), město Králíky a nebo na prostor konání každoroční akce Cihelna.
V půl jedné se zvedáme a hned vidíme jeden z objektů tvrze Hůrka. Jde o K-Bg-S-13 "U lomu", jenž je značně poničený německými zkouškami. Následuje další objekt tvrze, což je objekt pro otočnou dělovou věž K-Bg-S-12 "Na kótě". Otvor pro věž je zabetonovaný, ale zato má zachovalé oba pancéřové ventilační zvony. Následuje K-Bg-S-11 "Na svahu", dělostřelecký srub, který nás překvapuje svou mohutností. I tento objekt nese rozsáhlé známky zkoušek. Posledním bojovým objektem je K-Bg-S-10 "U boží muky". Jako většina objektů i tento je velmi poničený.
Vylézáme na stropnici a rozhlížíme se, kudy dál. Východně od nás je vidět něco jako řopík, ale nějak se nám to nezdá. Později to vypadá, že se jedná o srub K-S-9, ke kterému máme namířeno. Když přicházíme blíže, zjišťujeme, že se jedná o řopík, který má netypicky zesílenou čelní stěnu poničenou průstřely. Až z jeho stropnice vidíme kýžený K-S-9, ale i izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnu K-S-12b patřící do tvrze Hůrka, která však není s tvrzí spojená podzemím.
K-S-9 nevynecháme a K-S-12b "Utržený" nás odrazuje svou polohou na kótě Veselka (718 m). Přesto se k němu po chvíli váhání vydáváme a jsme mile překvapeni velmi zajímavým tvarem objektu. Objekt je muzejní, ale je zavřeno. Po prohlídce zevnějšku usedáme na posezení a dáváme si oběd. Je 14 hodin, když odsud odcházíme a vracíme se zpátky do údolí ke K-S-9 "Mezi lesíky". Tento objekt je dnes jako první volně přístupný i když jen ztěží, přes do poloviny zabetonovaný vchod.
Po průzkumu interiéru míříme na muzejní objekt K-S-8 "U nádraží". Ten se nachází ještě hlouběji v údolí, u nádraží Červený Potok. Jsme mile překvapení už jeho vzhledem, na pravé straně je maketa zvonu a obnoven kamuflážní nátěr. Hlásíme zájem o prohlídku a jsme hned pozváni do objektu s upozorněním, že klekl agregát a tudíž bude prohlídka při nouzovém osvětlení. Objekt je dobře vybaven, největším překvapením pro nás je maketa protitankového kanónu vz. 36 spřažený s TK vz. 37 - to jsme nečekali. Kam se hrabe K-S-14 "U cihelny".
Do odjezdu vlaku zbývají 3 hodiny a tak se pouštíme dál po linii. Dalšími objekty jsou K-S-7 "U vesnice"a K-S-6 "U kapličky", za nimiž následuje muzeum K-S-5 "U potoka". Tady máme problémy s jeho hledáním. Když už víme směr, tak nám stojí v cestě řeka Morava, most je až v Dolní Moravě, malou zacházku si snad můžeme ještě dovolit. Po betonovém prahu na ocelové jehly přicházíme až k objektu.
Zprvu se zdá bez osádky, ale kousek za srubem ji nacházíme. Otevřeno již sice nemají, ale nás provedou. Co se nestalo i tady mají problémy s agregátem, to znamená opět nouzové osvětlení. Objekt je ve velmi dobrém stavu dokonalé makety 2 zvonů ze třech nás velice těší. Do jednoho zvonu máme možnost nahlédnout a musíme konstatovat, že je od pravého k nerozeznání. Ve druhém patře je studna s čerpadlem, modely opevnění a další vybavení objektu.
Opouštíme objekt a míříme zpět na nádraží Červený Potok, kde máme ještě 20 minut čas. V 18:20 odjíždíme do Hanušovic, dále do Šumperka a Vikýřovic, kde máme zajištěn nocleh u Petrových příbuzných.
DEN DRUHÝ - NÁVŠTĚVA TVRZE BOUDA (30. 10. 2004)
Ráno vstáváme v 7:00. Po snídani nás odváží opět Petrův strýc, nejprve do Šumperka, kde nakupujeme zásoby potravin, a dál se vezeme na Suchý vrch. Já už jsem před dvěma lety výšlap na Suchý vrch absolvoval. Cesta nahoru není moc zajímavá, zvlášť teď, na podzim. Vystupujeme tedy přímo u rozhledny na Suchém vrchu a stejně jako před dvěma lety, je také dnes na vrcholu opět mlha. Loučíme se a odcházíme po turistických značkách, zprvu po červených a potom kousek po zelené směr tvrz Bouda. Přicházíme před vchodový objekt K-Ba-S-22a "Krok" a hned u vstupu jsme tázáni, jestli chceme na prohlídku. Prohlídka již začala, ale můžeme se přidat, což z časových důvodů činíme. Procházíme podzemí, v němž nás nejvíce zajímá kanón (vz. 44/59 ráže 58 mm) konstruovaný pro těžké opevnění na jižní Moravě. Jedná se zatím o jediný veřejnosti předváděný kus tohoto typu. Prohlížíme další prostory tvrze a přicházíme pod objekt K-Ba-S-22 "Horymír", kde jsou v prostorách muničních skladů různé fragmenty tykající se našeho opevnění, např. dveře, střílny atd. Po schodech vystupujeme na prohlídku interiéru srubu a vracíme se zpět do podzemí a jdeme k objektu K-Ba-S-21 "Kazi". I tuto cestu podzemím provází spousta schodů. Po prohlídce interiéru vystupujeme nouzovým východem na povrch srubu. Nyní bude prohlídka pokračovat po povrchu tvrze. Od objektu K-Ba-S-21 míříme k K-Ba-S-23 "Teta", od něj ke K-Ba-S-22 "Horymír" a nakonec ke K-Ba-S-24 "Libuše". Tímto objektem se vracíme zpět do podzemí. Přes ošetřovnu míříme podzemím ke vchodovému srubu, kde vycházíme na povrch. Několik informaci k prohlídkové trase: délka pochodu podzemím 1540 metrů, po povrchu 1000 metrů, počet schodů 366 dolů a 252 vzhůru, délka prohlídky 120 minut, teplota podzemí 6 až 7 °C. Před vchodovým objektem si dáváme oběd a v 12:15 odcházíme k výbuchem převrácenému řopíku. Vede k němu značená cesta, my však využíváme zkratku, která se na značenou trasu napojuje, jinak bychom se museli kus vracet. Řopik si prohlížíme a pokračujeme k objektu K-S-25 "Na sedle". Je volně přístupný, proto si jdeme prohlédnout interiér i exteriér a poté míříme na další v řadě.Cestou míjíme řopík s diamantovým příkopem a dvě déčka pod kótou Vysoký kámen (842 m), ale pěchotní srub K-S-26 se nám najít nedaří. Jdeme tedy dál a narážíme na K-S-27 "Na průseku". Od něj jde téměř vidět K-S-28 "V Panském" odsud je to kousek i ke K-S-29 "V selském". Dalším by měl být K-S-30, ten se nám ale opět nedaří najít, tak snad někdy příště. Vycházíme z lesa, chvilku se orientujeme a následně vykračujeme do Mladkova na vlak. Cestou na nádraží se stavujeme ještě na jedno pivo. Z Mladkova odjíždíme 17:33 směr Dolní Lipka, kde nasedáme na vlak, kterým jsme jeli i včera do Hanušovic a dál až do Vikýřovic. Tam znovu přespáváme a ráno odjíždíme vlakem domů.
DEN PRVNÍ - PO LINII TO VÝCHODNĚ OD KRÁLÍK (29. 10. 2004)
Vlakem odjíždím v 4:31 z Hrušovan nad Jevišovkou, kam mě nejprve dopravil můj bratr. V Novosedlech přisedá Petr Bahenský a společně pak pokračujeme do Břeclavi. Tam máme trochu času, tak si jdeme koupit bagetu a vzápětí nesedáme na rychlík do Olomouce. V Olomouci přesedáme na další rychlík Český Těšín - Praha-Smíchov, z něhož vysedáme již na první zastávce, kterou je Zábřeh na Moravě. Před dvěma lety jsem na tomto nádraží přestupoval, ale nyní toto nádraží vůbec nepoznávám - všude se kope, bagruje a staví.
Na improvizovaném nástupišti nás čeká Petrův strýc, který nás autem veze do Králík. Netrvá dlouho a ocitáme se na králickém náměstí. Strýc odjíždí a my míříme k prvnímu obchodu s potravinami, kde kupujeme zásoby potravin. Je něco po deváté a my se vydáme k areálu Vojenského muzea Králíky.
Po příchodu na místo zjišťujeme, že jsme zde příliš brzy, ještě je zavřeno. Cedule u vstupu do muzea oznamuje, že nedaleký pěchotní K-S-14 "U cihelny" je již otevřen, jdeme tedy nejprve na prohlídku tohoto objektu. Průvodce nás provádí po objektu, během prohlídky probíráme věci spojené s provozováním muzea atd. Naše prohlídka se proto trochu protahuje. Od zmíněného srubu jdeme na sousední pěchotní srub K-S-15 "U lípy". Jedná se také o muzeum, ale vše naznačuje, že dnes bude zavřeno. Obhlížíme alespoň exteriéry a poté se vracíme zpět k VMK. To je již otevřeno. Aby také ne, vždyť už je 11:30.
V muzeu procházíme halou plnou vojenské výzbroje a výstroje, venku si potom prohlížíme vystavenou techniku. Po pravdě, čekali jsme daleko víc exponátů. Od muzea se vydáváme podél dvou řopíků na kótu Výšina (666 m), na které se nachází tvrz Hůrka. Pod vrcholem si dáváme přestávku na malou siestu. Z místa, kde sedíme, je krásný výhled např. na Suchý vrch (995 m), město Králíky a nebo na prostor konání každoroční akce Cihelna.
V půl jedné se zvedáme a hned vidíme jeden z objektů tvrze Hůrka. Jde o K-Bg-S-13 "U lomu", jenž je značně poničený německými zkouškami. Následuje další objekt tvrze, což je objekt pro otočnou dělovou věž K-Bg-S-12 "Na kótě". Otvor pro věž je zabetonovaný, ale zato má zachovalé oba pancéřové ventilační zvony. Následuje K-Bg-S-11 "Na svahu", dělostřelecký srub, který nás překvapuje svou mohutností. I tento objekt nese rozsáhlé známky zkoušek. Posledním bojovým objektem je K-Bg-S-10 "U boží muky". Jako většina objektů i tento je velmi poničený.
Vylézáme na stropnici a rozhlížíme se, kudy dál. Východně od nás je vidět něco jako řopík, ale nějak se nám to nezdá. Později to vypadá, že se jedná o srub K-S-9, ke kterému máme namířeno. Když přicházíme blíže, zjišťujeme, že se jedná o řopík, který má netypicky zesílenou čelní stěnu poničenou průstřely. Až z jeho stropnice vidíme kýžený K-S-9, ale i izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnu K-S-12b patřící do tvrze Hůrka, která však není s tvrzí spojená podzemím.
K-S-9 nevynecháme a K-S-12b "Utržený" nás odrazuje svou polohou na kótě Veselka (718 m). Přesto se k němu po chvíli váhání vydáváme a jsme mile překvapeni velmi zajímavým tvarem objektu. Objekt je muzejní, ale je zavřeno. Po prohlídce zevnějšku usedáme na posezení a dáváme si oběd. Je 14 hodin, když odsud odcházíme a vracíme se zpátky do údolí ke K-S-9 "Mezi lesíky". Tento objekt je dnes jako první volně přístupný i když jen ztěží, přes do poloviny zabetonovaný vchod.
Po průzkumu interiéru míříme na muzejní objekt K-S-8 "U nádraží". Ten se nachází ještě hlouběji v údolí, u nádraží Červený Potok. Jsme mile překvapení už jeho vzhledem, na pravé straně je maketa zvonu a obnoven kamuflážní nátěr. Hlásíme zájem o prohlídku a jsme hned pozváni do objektu s upozorněním, že klekl agregát a tudíž bude prohlídka při nouzovém osvětlení. Objekt je dobře vybaven, největším překvapením pro nás je maketa protitankového kanónu vz. 36 spřažený s TK vz. 37 - to jsme nečekali. Kam se hrabe K-S-14 "U cihelny".
Do odjezdu vlaku zbývají 3 hodiny a tak se pouštíme dál po linii. Dalšími objekty jsou K-S-7 "U vesnice"a K-S-6 "U kapličky", za nimiž následuje muzeum K-S-5 "U potoka". Tady máme problémy s jeho hledáním. Když už víme směr, tak nám stojí v cestě řeka Morava, most je až v Dolní Moravě, malou zacházku si snad můžeme ještě dovolit. Po betonovém prahu na ocelové jehly přicházíme až k objektu.
Zprvu se zdá bez osádky, ale kousek za srubem ji nacházíme. Otevřeno již sice nemají, ale nás provedou. Co se nestalo i tady mají problémy s agregátem, to znamená opět nouzové osvětlení. Objekt je ve velmi dobrém stavu dokonalé makety 2 zvonů ze třech nás velice těší. Do jednoho zvonu máme možnost nahlédnout a musíme konstatovat, že je od pravého k nerozeznání. Ve druhém patře je studna s čerpadlem, modely opevnění a další vybavení objektu.
Opouštíme objekt a míříme zpět na nádraží Červený Potok, kde máme ještě 20 minut čas. V 18:20 odjíždíme do Hanušovic, dále do Šumperka a Vikýřovic, kde máme zajištěn nocleh u Petrových příbuzných.
DEN DRUHÝ - NÁVŠTĚVA TVRZE BOUDA (30. 10. 2004)
Ráno vstáváme v 7:00. Po snídani nás odváží opět Petrův strýc, nejprve do Šumperka, kde nakupujeme zásoby potravin, a dál se vezeme na Suchý vrch. Já už jsem před dvěma lety výšlap na Suchý vrch absolvoval. Cesta nahoru není moc zajímavá, zvlášť teď, na podzim. Vystupujeme tedy přímo u rozhledny na Suchém vrchu a stejně jako před dvěma lety, je také dnes na vrcholu opět mlha. Loučíme se a odcházíme po turistických značkách, zprvu po červených a potom kousek po zelené směr tvrz Bouda. Přicházíme před vchodový objekt K-Ba-S-22a "Krok" a hned u vstupu jsme tázáni, jestli chceme na prohlídku. Prohlídka již začala, ale můžeme se přidat, což z časových důvodů činíme. Procházíme podzemí, v němž nás nejvíce zajímá kanón (vz. 44/59 ráže 58 mm) konstruovaný pro těžké opevnění na jižní Moravě. Jedná se zatím o jediný veřejnosti předváděný kus tohoto typu. Prohlížíme další prostory tvrze a přicházíme pod objekt K-Ba-S-22 "Horymír", kde jsou v prostorách muničních skladů různé fragmenty tykající se našeho opevnění, např. dveře, střílny atd. Po schodech vystupujeme na prohlídku interiéru srubu a vracíme se zpět do podzemí a jdeme k objektu K-Ba-S-21 "Kazi". I tuto cestu podzemím provází spousta schodů. Po prohlídce interiéru vystupujeme nouzovým východem na povrch srubu. Nyní bude prohlídka pokračovat po povrchu tvrze. Od objektu K-Ba-S-21 míříme k K-Ba-S-23 "Teta", od něj ke K-Ba-S-22 "Horymír" a nakonec ke K-Ba-S-24 "Libuše". Tímto objektem se vracíme zpět do podzemí. Přes ošetřovnu míříme podzemím ke vchodovému srubu, kde vycházíme na povrch. Několik informaci k prohlídkové trase: délka pochodu podzemím 1540 metrů, po povrchu 1000 metrů, počet schodů 366 dolů a 252 vzhůru, délka prohlídky 120 minut, teplota podzemí 6 až 7 °C. Před vchodovým objektem si dáváme oběd a v 12:15 odcházíme k výbuchem převrácenému řopíku. Vede k němu značená cesta, my však využíváme zkratku, která se na značenou trasu napojuje, jinak bychom se museli kus vracet. Řopik si prohlížíme a pokračujeme k objektu K-S-25 "Na sedle". Je volně přístupný, proto si jdeme prohlédnout interiér i exteriér a poté míříme na další v řadě.Cestou míjíme řopík s diamantovým příkopem a dvě déčka pod kótou Vysoký kámen (842 m), ale pěchotní srub K-S-26 se nám najít nedaří. Jdeme tedy dál a narážíme na K-S-27 "Na průseku". Od něj jde téměř vidět K-S-28 "V Panském" odsud je to kousek i ke K-S-29 "V selském". Dalším by měl být K-S-30, ten se nám ale opět nedaří najít, tak snad někdy příště. Vycházíme z lesa, chvilku se orientujeme a následně vykračujeme do Mladkova na vlak. Cestou na nádraží se stavujeme ještě na jedno pivo. Z Mladkova odjíždíme 17:33 směr Dolní Lipka, kde nasedáme na vlak, kterým jsme jeli i včera do Hanušovic a dál až do Vikýřovic. Tam znovu přespáváme a ráno odjíždíme vlakem domů.
Fotky:
;)
;)
;)
;)
;)
