K PĚCHOTNÍM SRUBŮM V OKOLÍ ŠATOVA
| Datum: | 19. dubna 2002 |
| Složení výpravy: | Marek, Petr |
| Ujetá vzdálenost (TRP): | 90,19 km |
| Čistý čas jízdy (STP): | 5:08:43 h |
| Hrubý čas jízdy: | 8 h |
| Průměrná rychlost (AVS): | 17,53 km/h |
| Mapa: | Znojemsko 1:75000 - cykloturistická mapa (ShoCart č. 165) |
| Text: | Marek Topič |
| Foto: | Marek Topič, Petr Sedláček |
Počasí se dnešního dne příliš slibně neukazovalo, prakticky celé dopoledne propršelo. Už to vypadalo na zrušení
výletu, ale protože kolem jedenácté se přece jen udělalo krásně a cesty brzy oschly, rozhodli jsme se na cestu
vydat. Jak už je patrné z nadpisu, bude toto putování převážně zaměřeno na předválečné československé opevnění.
Od hevlínské autobusové zastávky, kde máme sraz, vyjíždíme přesně v poledne. Za ideálního cyklistického počasí, kdy nefouká téměř žádný vítr a sluníčko jen "zubatě" svítí, jedeme po silnici II. třídy směrem na okresní město. Asi uprostřed cesty mezi Dyjákovicemi a Hrádkem děláme první průzkumnou zastávku. Navštěvujeme objekt LO vz. 37, typ A-180, č. 81 (číslování ŘOP), který se nachází v bezprostřední blízkosti vozovky. po 5 minutách zdržení pokračujeme do Hrádku a 0,5 km za ním zastavujeme ještě u jednoho bunkru vz. 37 (typ A-140, č. 78, resp. 525).
V dalším úseku naší cesty se již linie opevnění odklání k jihu a tak nás již žádné průzkumy nezdržují. Kolem 13:20 dojíždíme do Krhovic, kde za malým hřbitůvkem odbočujeme na místní komunikaci vlevo. Dostáváme se na náves, pak ke kostelu a u něj odbočujeme na polní cestu, která nás přivádí ke krhovickému jezu na řece Dyji. Toto vodní dílo je začátkem jednak Mlýnského náhonu, jehož vody odsud odtékají přes stavidlo na druhém břehu, tak i zavlažovacího kanálu Krhovice - Hevlín. Jeho stavidlo se nachází na straně, kde nyní stojíme my - tzn. na levém břehu. Na poloostrůvku, který tímto vznikl, se nápadně vyjímá i objekt lehkého opevnění vz. 37, typ A-200, z jehož stropnice je velmi pěkný výhled na jez. Kousek po proudu řeky je ještě k vidění torzo dřevěného mostu přes řeku a brod, který převzal jeho účel.
Čas nás nutí pokračovat v cestě. Kousek od hlavní křižovatky se ještě zajíždíme podívat na zatopený krhovický lom a potom tuto ves pro dnešek opouštíme. Následují Hodonice, Tasovice a vesnička Dyje. Zde hlavní silnici opouštíme a sjíždíme až ke stejnojmenné řece do údolí. Míjíme přírodní amfiteátr na ostrově a po úzké silnici jedeme soutěskou obklopenou žulovými skalami, prakticky poslední ve směru toku řeky. Rovněž v tomto údolí si pozorný cestovatel jistě všimne několika bunkrů. Nejzajímavější je jistě dvojice "éček" u zahrádkářské kolonie. To první se nachází v příkrém svahu, přibližně o 10 m výše nad silnicí a to druhé se zasypaným vchodem i střílnou je jen o pár desítek metrů dále. Odtud je již na dohled i ČOV v Dobšicích.
Projíždějíce přes tuto již samostatnou obec se dostáváme do průmyslové čtvrti a ve 14:30 už jsme v samém centru Znojma. Po vyřízení soukromých záležitostí pokračujeme v putování až po 15. hodině. Serpentinami na ulici Dyjské sjíždíme k řece a vydáváme se po pěšině vedoucí ve směru po proudu. Podjíždíme vysoký železniční viadukt a zhruba o 300 m dále zastavujeme u splavu v sousedství kláštera Louka. Stojí zde i maskovaný řopík vz. 37, ten je ale zabezpečen a nepřístupný. Cesta nás přivádí až na asfaltovou silnici, kterou křížíme a u dalšího splavu nacházíme opět zajímavý řopík vz. 37 - v tomto případě jde o vzácně se vyskytující typ A-220.
Projíždíme zahrádkářskou oblastí a kolem areálu mlýnů se dostáváme k hypermarketu Kaufland. Z hlavní silnice si děláme krátkou zajížďku k muzeu čs. opevnění v ulici Na Hrázi, jeho majitele se nám zde ale zastihnout nedaří. Přes Nový Šaldorf konečně opouštíme městskou zástavbu a po cestě s výhledy na kopce NP Podyjí přijíždíme do Havraníků. Na konci vsi, odbočujeme vlevo a za moment se před námi otevírá pěkný výhled na Šatov. Kromě domů v obci je na protějším svahu vidět i jeden ze tří pěchotních srubů - MJ-S-2.
Sjíždíme do středu obce, na křižovatce odbočujeme vlevo a po dlážděné cestě se dostáváme k rodinnému domku s řopíkem na předzahrádce. Kousek se vracíme zpátky a nejbližší odbočkou se vydáváme do stoupání k pěchotnímu srubu MJ-S-3. Ten bývá příležitostně zpřístupňován, dnes se ale musíme spokojit pouze s informačními tabulemi v prostoru překážek. Po polní cestě se podél sadu vracíme na západ k pěchotnímu srubu MJ-S-2. I tento je samozřejmě zavřený, ale vyhlídka z jeho stropnice za tuto zajížďku zcela jistě stojí.
Vracíme se zpátky do vesnice a vydáváme se k poslednímu objektu těžkého opevnění v okolí. Dojíždíme k vlakovému nádraží a za přejezdem opouštíme asfaltovou silnici. Přijíždíme k potoku Daníž a po cestě, která vede po jeho levém břehu, jedeme asi 1,5 km. Pak odbočujeme na nepříliš vyježděnou polní cestu a ta nás přivádí do bezprostřední blízkosti objektu MJ-S-4. Necelých 50 m musíme absolvovat po poli s řepkou, což po dopoledním dešti není vůbec příjemné. Zajímavostí tohoto objektu je zejména řopík, který je zasypán v čelním záhozu. Kousek u hlavního vchodu je šachta z prefabrikátů, sloužící ke kontrole spodních vod. Na její průzkum ale odvahu nemáme.
Vracíme se zpátky k Daníži a podél něj jedeme do Chvalovic. Z vesnice, kterou poloha v blízkosti frekventovaného hraničního přechodu změnila k nepoznání, se vydáváme do blízkých Dyjákoviček a tam se rozhodujeme, jak dál. Původní variantu po bývalé signálce měníme poté, co si telefonicky úspěšně domlouváme návštěvu muzea čs. opevnění ve Slupi. Jedeme do osady Hnízdo a dále do Strachotic, tam odbočujeme vpravo a za nedlouho již jsme ve Slupi.
Do 18:30, na kdy máme smluvenou prohlídku, zbývá asi 15 minut a tak tohoto času využíváme k prohlídce vodního mlýnu. Není snad ani třeba zmiňovat, že v tuto večerní dobu připadá v úvahu pouze prohlídka zvenčí. Po chvilce strávené na dřevěném mostě nad náhonem se přemisťujeme na jižní konec obce, kde se setkáváme s Pavlem Andrýskem, jež má řopík přebudovaný na muzeum ve správě. Musíme se spokojit pouze ze základním vybavením, makety zbraní a některé drobné předměty totiž nebylo možno po domluvě narychlo přinést.
Krátce po 19. hodině už vyjíždíme na závěrečnou etapu dnešního výletu. Přes malé návrší se dostáváme do Jaroslavic, kde projíždíme kolem zámku, jež si pro svou zchátralost vybrala i ČT pro natáčení seriálu Černí baroni. Městečko opouštíme po hrázi Jaroslavického rybníka, což ale znamená, že k hlavní silnici ve směru na Hrádek musíme kousek absolvovat po polní cestě. U mostu přes Dyji se odkláníme k bývalé signálce a za okamžik už jsme u zchátralého mostu. Pokoušet se o jeho překonání by bylo holým šílenstvím a tak raději volíme objížďku podél Mlýnského náhonu. V úrovni obce Dyjákovice se přes dva mosty a po krátké zastávce u pěchotního srubu MJ-S-15 konečně dostáváme na signálku a po ní se pozvolna přibližujeme k Hevlínu. Je 19:50, když se loučíme u sezónního stánku se zeleninou a každý jedem do svých domovů.
Dojmy z trasy a doplňky:
Přístupové cesty různých kvalit vedou ke všem pěchotním srubům v okolí Šatova. MJ-S-3 Zahrada bývá ve vybrané dny jako jediný na jižní Moravě zpřístupňován veřejnosti (obvykle ve státní svátky 8. 5. a 28. 10.).
Od hevlínské autobusové zastávky, kde máme sraz, vyjíždíme přesně v poledne. Za ideálního cyklistického počasí, kdy nefouká téměř žádný vítr a sluníčko jen "zubatě" svítí, jedeme po silnici II. třídy směrem na okresní město. Asi uprostřed cesty mezi Dyjákovicemi a Hrádkem děláme první průzkumnou zastávku. Navštěvujeme objekt LO vz. 37, typ A-180, č. 81 (číslování ŘOP), který se nachází v bezprostřední blízkosti vozovky. po 5 minutách zdržení pokračujeme do Hrádku a 0,5 km za ním zastavujeme ještě u jednoho bunkru vz. 37 (typ A-140, č. 78, resp. 525).
V dalším úseku naší cesty se již linie opevnění odklání k jihu a tak nás již žádné průzkumy nezdržují. Kolem 13:20 dojíždíme do Krhovic, kde za malým hřbitůvkem odbočujeme na místní komunikaci vlevo. Dostáváme se na náves, pak ke kostelu a u něj odbočujeme na polní cestu, která nás přivádí ke krhovickému jezu na řece Dyji. Toto vodní dílo je začátkem jednak Mlýnského náhonu, jehož vody odsud odtékají přes stavidlo na druhém břehu, tak i zavlažovacího kanálu Krhovice - Hevlín. Jeho stavidlo se nachází na straně, kde nyní stojíme my - tzn. na levém břehu. Na poloostrůvku, který tímto vznikl, se nápadně vyjímá i objekt lehkého opevnění vz. 37, typ A-200, z jehož stropnice je velmi pěkný výhled na jez. Kousek po proudu řeky je ještě k vidění torzo dřevěného mostu přes řeku a brod, který převzal jeho účel.
Čas nás nutí pokračovat v cestě. Kousek od hlavní křižovatky se ještě zajíždíme podívat na zatopený krhovický lom a potom tuto ves pro dnešek opouštíme. Následují Hodonice, Tasovice a vesnička Dyje. Zde hlavní silnici opouštíme a sjíždíme až ke stejnojmenné řece do údolí. Míjíme přírodní amfiteátr na ostrově a po úzké silnici jedeme soutěskou obklopenou žulovými skalami, prakticky poslední ve směru toku řeky. Rovněž v tomto údolí si pozorný cestovatel jistě všimne několika bunkrů. Nejzajímavější je jistě dvojice "éček" u zahrádkářské kolonie. To první se nachází v příkrém svahu, přibližně o 10 m výše nad silnicí a to druhé se zasypaným vchodem i střílnou je jen o pár desítek metrů dále. Odtud je již na dohled i ČOV v Dobšicích.
Projíždějíce přes tuto již samostatnou obec se dostáváme do průmyslové čtvrti a ve 14:30 už jsme v samém centru Znojma. Po vyřízení soukromých záležitostí pokračujeme v putování až po 15. hodině. Serpentinami na ulici Dyjské sjíždíme k řece a vydáváme se po pěšině vedoucí ve směru po proudu. Podjíždíme vysoký železniční viadukt a zhruba o 300 m dále zastavujeme u splavu v sousedství kláštera Louka. Stojí zde i maskovaný řopík vz. 37, ten je ale zabezpečen a nepřístupný. Cesta nás přivádí až na asfaltovou silnici, kterou křížíme a u dalšího splavu nacházíme opět zajímavý řopík vz. 37 - v tomto případě jde o vzácně se vyskytující typ A-220.
Projíždíme zahrádkářskou oblastí a kolem areálu mlýnů se dostáváme k hypermarketu Kaufland. Z hlavní silnice si děláme krátkou zajížďku k muzeu čs. opevnění v ulici Na Hrázi, jeho majitele se nám zde ale zastihnout nedaří. Přes Nový Šaldorf konečně opouštíme městskou zástavbu a po cestě s výhledy na kopce NP Podyjí přijíždíme do Havraníků. Na konci vsi, odbočujeme vlevo a za moment se před námi otevírá pěkný výhled na Šatov. Kromě domů v obci je na protějším svahu vidět i jeden ze tří pěchotních srubů - MJ-S-2.
Sjíždíme do středu obce, na křižovatce odbočujeme vlevo a po dlážděné cestě se dostáváme k rodinnému domku s řopíkem na předzahrádce. Kousek se vracíme zpátky a nejbližší odbočkou se vydáváme do stoupání k pěchotnímu srubu MJ-S-3. Ten bývá příležitostně zpřístupňován, dnes se ale musíme spokojit pouze s informačními tabulemi v prostoru překážek. Po polní cestě se podél sadu vracíme na západ k pěchotnímu srubu MJ-S-2. I tento je samozřejmě zavřený, ale vyhlídka z jeho stropnice za tuto zajížďku zcela jistě stojí.
Vracíme se zpátky do vesnice a vydáváme se k poslednímu objektu těžkého opevnění v okolí. Dojíždíme k vlakovému nádraží a za přejezdem opouštíme asfaltovou silnici. Přijíždíme k potoku Daníž a po cestě, která vede po jeho levém břehu, jedeme asi 1,5 km. Pak odbočujeme na nepříliš vyježděnou polní cestu a ta nás přivádí do bezprostřední blízkosti objektu MJ-S-4. Necelých 50 m musíme absolvovat po poli s řepkou, což po dopoledním dešti není vůbec příjemné. Zajímavostí tohoto objektu je zejména řopík, který je zasypán v čelním záhozu. Kousek u hlavního vchodu je šachta z prefabrikátů, sloužící ke kontrole spodních vod. Na její průzkum ale odvahu nemáme.
Vracíme se zpátky k Daníži a podél něj jedeme do Chvalovic. Z vesnice, kterou poloha v blízkosti frekventovaného hraničního přechodu změnila k nepoznání, se vydáváme do blízkých Dyjákoviček a tam se rozhodujeme, jak dál. Původní variantu po bývalé signálce měníme poté, co si telefonicky úspěšně domlouváme návštěvu muzea čs. opevnění ve Slupi. Jedeme do osady Hnízdo a dále do Strachotic, tam odbočujeme vpravo a za nedlouho již jsme ve Slupi.
Do 18:30, na kdy máme smluvenou prohlídku, zbývá asi 15 minut a tak tohoto času využíváme k prohlídce vodního mlýnu. Není snad ani třeba zmiňovat, že v tuto večerní dobu připadá v úvahu pouze prohlídka zvenčí. Po chvilce strávené na dřevěném mostě nad náhonem se přemisťujeme na jižní konec obce, kde se setkáváme s Pavlem Andrýskem, jež má řopík přebudovaný na muzeum ve správě. Musíme se spokojit pouze ze základním vybavením, makety zbraní a některé drobné předměty totiž nebylo možno po domluvě narychlo přinést.
Krátce po 19. hodině už vyjíždíme na závěrečnou etapu dnešního výletu. Přes malé návrší se dostáváme do Jaroslavic, kde projíždíme kolem zámku, jež si pro svou zchátralost vybrala i ČT pro natáčení seriálu Černí baroni. Městečko opouštíme po hrázi Jaroslavického rybníka, což ale znamená, že k hlavní silnici ve směru na Hrádek musíme kousek absolvovat po polní cestě. U mostu přes Dyji se odkláníme k bývalé signálce a za okamžik už jsme u zchátralého mostu. Pokoušet se o jeho překonání by bylo holým šílenstvím a tak raději volíme objížďku podél Mlýnského náhonu. V úrovni obce Dyjákovice se přes dva mosty a po krátké zastávce u pěchotního srubu MJ-S-15 konečně dostáváme na signálku a po ní se pozvolna přibližujeme k Hevlínu. Je 19:50, když se loučíme u sezónního stánku se zeleninou a každý jedem do svých domovů.
Dojmy z trasy a doplňky:
Přístupové cesty různých kvalit vedou ke všem pěchotním srubům v okolí Šatova. MJ-S-3 Zahrada bývá ve vybrané dny jako jediný na jižní Moravě zpřístupňován veřejnosti (obvykle ve státní svátky 8. 5. a 28. 10.).
Fotky:
;)
;)
;)
;)
;)
