KRAJINOU VYSOČINY NA HRAD LIPNICE NAD SÁZAVOU
| Datum: | 22. srpna 2001 |
| Složení výpravy: | Marek, Petr |
| Ušlá vzdálenost / čas: | cca 12 km / 3 1/2 hod. |
| Mapa: | KČT č. 46 - Havlíčkobrodsko |
| Text: | Marek Topič |
| Foto: | Petr Sedláček |
Jak Petrovi, jenž si před cestou na Děčínsko zakoupil jízdenku JUNIOR TOUR 3-denní, tak i mě (5-denní) zbyl na tento
jízdní doklad ještě jeden volný den. Doba platnosti se však blíží ke konci a tak narychlo plánujeme poslední výlet.
Sraz si dáváme na nádraží v Hevlíně a odjíždíme spojem v 6:52. Do Hrušovan nad Jevišovkou přijíždíme po deseti minutách a za dalších deset minut nám jede přípoj na Znojmo. Tam vystupujeme a dáváme si rozchod, oba zde máme totiž nějaké vyřizování.
Na nadráží se znovu setkáváme po deváté hodině a jdeme si sednout do vlaku, jenž má odjezd v 9:48. Vlak vyjíždí jen s malým zpožděním, ale kvůli křižování v Šumné přijíždíme do Okříšek se zpožděním asi 10 minut. Spěšný vlak od Brna má ale kvůli výluce zpoždění také, čehož využíváme a jdeme do nádražní restaurace na jedno pivko. Dopíjíme s příjezdem vlaku a hned do něj nasedáme. Po půlhodince jízdy vystupujeme v Jihlavě. Tady máme poměrně dost času a tak znovu míříme k nádražnímu bufetu, kde si dáváme symbolický oběd. Další spoj, kterým pokračujeme, vyjíždí z Jihlavy s 15-minutovou sekerou - opět kvůli křižování. Přes Havlíčkův Brod, kde ani nemusíme přestupovat, přijíždíme okolo 13:45 do stanice Okrouhlice.
Vystupujeme a hned se vydáváme po zelené TZT na první úsek cesty - nejprve podél žel. trati a potom přes louku a po lávce přes Sázavu do Babic. Zde procházíme kolem malého kostelíčka a míjíme známou hospodu, proslavenou skvělými festivaly (i já jsem se už několika zúčastnil, takže doporučuji).
Opouštíme ves a promočenou travnatou cestou se dostáváme do lesa. Včera tady asi pořádně sprchlo, protože cesta je dost vymletá, místy jsou přes stezku i zlomené stromy. V jednom místě máme problémy dostat se přes průtrží mračen vzniklé koryto, jímž odtéká voda z výše situovaného pole. Nakonec jej překonáváme po padlém stromě. V dalším úseku míjíme několik velkých mravenišť a také plantáže hub, pouze ale červených holubinek. Krátce nato opouštíme les a z mírného návrší dnes poprvé spatřujeme cíl naší cesty - siluetu hradu Lipnice.
Scházíme do vísky Velichov a od rozcestníku pokračujeme po asfaltce. Kousek dál ale značka trošku nepochopitelně odbočuje k osadě Vitonín a potom se znovu vrací směrem k hradu. Travnatou cestičkou přicházíme kolem menšího návrší k prvním domům v Lipnici. K hradu se dostáváme zanedlouho a k pokladně přicházíme v 15:05. To už ale 5 minut probíhá prohlídka hradu a tak nás pokladník posílá přímo do zbrojnice, abychom skupinku návštěvníků dohnali. Už ve společnosti asi 20 návštěvníků vystupujeme po točitém schodišti na vyhlídku, prohlížíme si hradní kapli, dále procházíme rozsáhlým sklepením a bývalou hodovní síní a na závěr házíme minci do hradní studny.
Po 45 minutách prohlídka končí a my jdeme dodatečně zaplatit vstupné. Kupujeme ještě pohledy a pak opouštíme hradní nádvoří. Procházíme kolem Haškova památníku (už je zavřeno) a hned se ocitáme na návsi. V malém obchůdku si kupujeme svačinu a potom úzkou uličkou přicházíme k místnímu hřbitovu. Jsme zvědaví na hrob Jaroslava Haška, ten je situován až u zadní zdi a je úplně obyčejný, nijak se nelišíc od ostatních. Bezprostředně za hřbitovem se zvedá mírný kopeček, na němž je k vidění torzo Bílé věže bývalého předsunutého opevnění hradu Lipnice. I toto místo jdeme omrknout a potom už se pozvolna vydáváme na zpáteční cestu.
Jdeme po asfaltce kolem areálu bývalé léčebny a odtud se držíme žlutých značek. Ty vedou po asfaltové silničce přes Vilémovce do Broumovy Lhoty. Tady asfaltku opouštíme a vcházíme do lesa, kde míjíme dětský tábor u Ředkovského rybníka a poté znovu vcházíme do lesa. Místy zkoušíme houbařit, ale kromě červených holubinek se nám nic najít nedaří. Kolem dalšího dětského tábora pak pomalu přicházíme k rušné silnici u osady Dobrá nad Sázavou. Odtud jdeme kousek podél řeky, pak přecházíme po železné lávce a to jsme již u nástupiště žel. zastávky Horní Pohleď.
Na vlak čekáme ještě necelou hodinku. Dříve než náš osobák ale zastávkou "profrčí" rychlík do Brna, kterým jsme chtěli z Havl. Brodu jet my. Se zpožděním 15 minut nakonec přijíždí i osobák, překvapivě ale k levému nástupišti (je tady výluka jedné koleje, ale nikde žádné upozornění). Po příjezdu do H. Brodu přestupujeme do onoho rychlíku, který tu na náš připoj naštěstí čeká.
Krátce po 20. hodině přestupujeme v Brně do osobáku směr Hrušovany. Ten vyjíždí sice načas v 20:38, ale hned v Horních Heršpicích má problémy se zavíráním dveří. Jsou přeřazovány vozy a tak nabíráme zpoždění. Hned v další zastávce, Troubsku, jsou zase problémy s rozjezdem vlaku a tak do Hrušovan nakonec dojíždíme se 40 minutovou sekerou. Nás to ale netrápí, protože tady máme hodinovou přestupovou rezervu. Chvilku ještě sedíme na lavičce a já poslouchám na walkmannu rádio (na stanici FM4 běží zrovna pořad House of Pain). Deset minut po 11. hodině nasedáme do "půlnočky" a vracíme do Hevlína.
Sraz si dáváme na nádraží v Hevlíně a odjíždíme spojem v 6:52. Do Hrušovan nad Jevišovkou přijíždíme po deseti minutách a za dalších deset minut nám jede přípoj na Znojmo. Tam vystupujeme a dáváme si rozchod, oba zde máme totiž nějaké vyřizování.
Na nadráží se znovu setkáváme po deváté hodině a jdeme si sednout do vlaku, jenž má odjezd v 9:48. Vlak vyjíždí jen s malým zpožděním, ale kvůli křižování v Šumné přijíždíme do Okříšek se zpožděním asi 10 minut. Spěšný vlak od Brna má ale kvůli výluce zpoždění také, čehož využíváme a jdeme do nádražní restaurace na jedno pivko. Dopíjíme s příjezdem vlaku a hned do něj nasedáme. Po půlhodince jízdy vystupujeme v Jihlavě. Tady máme poměrně dost času a tak znovu míříme k nádražnímu bufetu, kde si dáváme symbolický oběd. Další spoj, kterým pokračujeme, vyjíždí z Jihlavy s 15-minutovou sekerou - opět kvůli křižování. Přes Havlíčkův Brod, kde ani nemusíme přestupovat, přijíždíme okolo 13:45 do stanice Okrouhlice.
Vystupujeme a hned se vydáváme po zelené TZT na první úsek cesty - nejprve podél žel. trati a potom přes louku a po lávce přes Sázavu do Babic. Zde procházíme kolem malého kostelíčka a míjíme známou hospodu, proslavenou skvělými festivaly (i já jsem se už několika zúčastnil, takže doporučuji).
Opouštíme ves a promočenou travnatou cestou se dostáváme do lesa. Včera tady asi pořádně sprchlo, protože cesta je dost vymletá, místy jsou přes stezku i zlomené stromy. V jednom místě máme problémy dostat se přes průtrží mračen vzniklé koryto, jímž odtéká voda z výše situovaného pole. Nakonec jej překonáváme po padlém stromě. V dalším úseku míjíme několik velkých mravenišť a také plantáže hub, pouze ale červených holubinek. Krátce nato opouštíme les a z mírného návrší dnes poprvé spatřujeme cíl naší cesty - siluetu hradu Lipnice.
Scházíme do vísky Velichov a od rozcestníku pokračujeme po asfaltce. Kousek dál ale značka trošku nepochopitelně odbočuje k osadě Vitonín a potom se znovu vrací směrem k hradu. Travnatou cestičkou přicházíme kolem menšího návrší k prvním domům v Lipnici. K hradu se dostáváme zanedlouho a k pokladně přicházíme v 15:05. To už ale 5 minut probíhá prohlídka hradu a tak nás pokladník posílá přímo do zbrojnice, abychom skupinku návštěvníků dohnali. Už ve společnosti asi 20 návštěvníků vystupujeme po točitém schodišti na vyhlídku, prohlížíme si hradní kapli, dále procházíme rozsáhlým sklepením a bývalou hodovní síní a na závěr házíme minci do hradní studny.
Po 45 minutách prohlídka končí a my jdeme dodatečně zaplatit vstupné. Kupujeme ještě pohledy a pak opouštíme hradní nádvoří. Procházíme kolem Haškova památníku (už je zavřeno) a hned se ocitáme na návsi. V malém obchůdku si kupujeme svačinu a potom úzkou uličkou přicházíme k místnímu hřbitovu. Jsme zvědaví na hrob Jaroslava Haška, ten je situován až u zadní zdi a je úplně obyčejný, nijak se nelišíc od ostatních. Bezprostředně za hřbitovem se zvedá mírný kopeček, na němž je k vidění torzo Bílé věže bývalého předsunutého opevnění hradu Lipnice. I toto místo jdeme omrknout a potom už se pozvolna vydáváme na zpáteční cestu.
Jdeme po asfaltce kolem areálu bývalé léčebny a odtud se držíme žlutých značek. Ty vedou po asfaltové silničce přes Vilémovce do Broumovy Lhoty. Tady asfaltku opouštíme a vcházíme do lesa, kde míjíme dětský tábor u Ředkovského rybníka a poté znovu vcházíme do lesa. Místy zkoušíme houbařit, ale kromě červených holubinek se nám nic najít nedaří. Kolem dalšího dětského tábora pak pomalu přicházíme k rušné silnici u osady Dobrá nad Sázavou. Odtud jdeme kousek podél řeky, pak přecházíme po železné lávce a to jsme již u nástupiště žel. zastávky Horní Pohleď.
Na vlak čekáme ještě necelou hodinku. Dříve než náš osobák ale zastávkou "profrčí" rychlík do Brna, kterým jsme chtěli z Havl. Brodu jet my. Se zpožděním 15 minut nakonec přijíždí i osobák, překvapivě ale k levému nástupišti (je tady výluka jedné koleje, ale nikde žádné upozornění). Po příjezdu do H. Brodu přestupujeme do onoho rychlíku, který tu na náš připoj naštěstí čeká.
Krátce po 20. hodině přestupujeme v Brně do osobáku směr Hrušovany. Ten vyjíždí sice načas v 20:38, ale hned v Horních Heršpicích má problémy se zavíráním dveří. Jsou přeřazovány vozy a tak nabíráme zpoždění. Hned v další zastávce, Troubsku, jsou zase problémy s rozjezdem vlaku a tak do Hrušovan nakonec dojíždíme se 40 minutovou sekerou. Nás to ale netrápí, protože tady máme hodinovou přestupovou rezervu. Chvilku ještě sedíme na lavičce a já poslouchám na walkmannu rádio (na stanici FM4 běží zrovna pořad House of Pain). Deset minut po 11. hodině nasedáme do "půlnočky" a vracíme do Hevlína.
Fotky:
;)
;)
 a nádvoří hradu',560,420);)
;)
